Duben 2017

Okay my "blue" hair

28. dubna 2017 v 9:38 | Emo♥ |  Z mého života
Ahojte, omlouvám se že jsem článek nevydala už v pondělí, ale musím říct, že jsem měla vážně nabitý týden. No nebudu tu dnes však brečet nad tím, jak nic nestíhám atd. ale jsem tu prot, abych vám napsala, jak dopadly ty "modré" vlasy. Modré v úvozovkách prot, že úplně až tak modré nejsou. Po tom, co jsem si vlasy asi šestkrát odbarvila stále nebyly úplně tak světlé jak by měly být. Btw vlasy ani po všech těch odbarveních nemám zničené což je úspěch :D No na některých místeh, hlavně nahoře a vezpod byly vlasy úplně bílé, ale na některých místech byly prostě žluté a tak to nemohlon chytnout jinak než na zelenou :D Barvu jsem měla rozdělenou na dvě dávky, takže zelenánení nijak moc výrazná, ale barva není jednolitá. No reakce lidí mě nijak nepřekvapili, spoustě lidem se to líbilo, jiní měli narážky, ale to se dalo čekat. Nijako mi to nevadí takže ať si říkají co chtějí. V úterý jsem jela k doktorce do Prahy. No když jsem si tak chodila po chodbách nemocnice, všichni se otáčeli. Myslela jsem, že v Praze by na takové věci měli být zvyklí :D Ve středu jsem jela do Vídně. Nebudu ani zmiňovat to, jak na mě lidé koukali a ani to, že jsem si myslela že obarvit si vlasy na nějakou takovouhle šílenější barvu je všude normální. No asi není :D Ve čtvrtek jsem jela na alergologii do Kolína a musím říct, že už nikdy nic takového nechci. Dělali mi tři různé druhy testů. První ten klasický že mi dali nějaké kapky na ruku a pak je tenkou jehlou vpíchli do kůže. Druhý už nebyl tolik příjemný. Vlastně se mi z pohledu na to dělalo dost špatně. Vpichovali mi tu látku do ruky, ale jen pod kůži. A třetí byl ten, že mi na záda nalepili nějakou pásku s těmi látkami na které jsem asi alergická a můžu to sundat až zítra odpoledne. No ani nemluvě o tom strachu že se mi to odlepí třeba když budu spát :D No a teď k samotné fotce, ano mám krátké vlasy :D

New hair-blue hair

23. dubna 2017 v 17:00 | Emo♥ |  Z mého života
Okay, co mě tak nenapadlo, rozhodla jsem si konečně obarvit vlasy na modrou. Koupila jsem si barvu a nějaké speciální odbarvovače šetrné k vlasům. Včera jsem se rozhodla začít s odbarvováním. No černá barva se odstraňuje špatně sama o sobě, ale nenapadlo mě že mi tři odbarvovače stačit nebudou. No dostala jsem se na světlý odstín zrzavé a pak mi odbarvovače došli. Jedna mamky kamarádka mi dnes nabídla, že mi to zkusí ještě odbarvit. No povedlo se to docela dost, ale stále to není moc světlé. Je to tedy tak, že na vrchu mám svou původní blond barvu, ale konce jsou stále trochu tmavé. No takhle rozhodně do školy jít zítra nemůžu :D takže to zkusím prostě přebarvit na modrou a při nejhorším to bude zelené :X Doufám tedy že se to povede a bude to třeba jen hodně tmavá modrá :D Příští týden budu mít honě rušný a čas na další odbarvování :D V úterý pojedu do Prahy, ve středu do Vídně, ve čtvrtek do Kolína a v pátek budeme mít oslavu :D jediné volné podnělí které budu muset věnovat učení :D Až to dnes obarvím, tak zítra vám sem napíšu jak to nakonec vše s barvou dopadlo a možná sem dám i nějakou fotku, takže se máte na co těšit :D

I’m a blue whale

17. dubna 2017 v 13:12 | Emo♥ |  Z mého života
Ne nebojte opravdu nejsem takový psychouš abych dělala něco takového...

Takže ahojte, dnes bych se asi jako všichni ostatní chtěla vyjádřit k tématu "Blue whale" tedy modrá velryba. Tato hra vznikla údajně v Rusku na VK a nabádá teenagery k sebevraždě. Myslím že všichni pravidla znáte a tak není potřebné je zde rozebírat. Dle mého názoru ten, kdo začne tuto hru hrát měl už od začátku nějaké psychické problémy a sebevražedné sklony a nebo je to jen teenager který si myslí že to je jen legrace. Ti lidé na druhé straně "Kurátoři" můsí být snad psychopati, protože tohle normální duševně zdravý člověk nevymyslí. Člověk by čekal, že ze začátku to budou jen jednoduché úkoly jako např. úkol 4. : "Nakresli modrou velrybu na kus papíru a fotku pošli kurátorovi" ale hned od prvního úkolu, kde jim přikazují vyřezat si do ruky F57, je nnavádí k jakémusi "překonání strachu". Jak jednou začnete, už nesmíte přestat. Jde o formu psychického vydírání, kdy kurátoři řeknou, že když daný úkol nesplníte, najdou vás a zabijí celou vaší rodinu, posílají vám fotky vašeho domu atd. Oběť tedy daný úkol splní protže nechce ohrozit život ostaních členů rodiny. Úkol jako sedět na okraji střechy, nebo na něm stát má oběť jaksi připravovat na konečnou sebevraždu. (Tohoto úkolu bych se asi ani tolik nebála, kdyby to nemuselo být ve 4:20 ráno a neměla bych ten pocit, že někdo přijde a shodí mě dolů :D ) Vůbec nevím co si představit pod "úkol s šifrou". To vám dá kurátor nějaké indície a budete muset něco rozřešovat nebo já fakt nevím. Další věc co by mě zajímalo, jak poznají, že je vše pravé? Jak si ověřují důvěryhodnost? /kol 4. o kterém jsem se zmiňovala na začátku, je tam proto, aby kurátoři věděli jak si modrou velrybu představujete a stejnou, nebo alespoň podobnou si budete muset později vyřezat do své ruky. Úkol 50 je vzít si život. Další otázka co mě napadá je, co když pro svou sebevraždu zvolíte špatný způsob a přežijete? Všichni rodiče si tweď určitě říkají ,,Co když teď budeme muset své dítě kontrolovat na každém kroku? Budeme mu muset prohledávat počítač nebo telefon?" Rodiče by měli být vždy pro své děti otevření, měli by řešit problémy společně a tím se vyhnout věcem jako jsou vůbec jen myšlenky na sebevraždu. Myslím, že pokud člověk nemá žádné psychické problémy, nebude něco jako je modrá velryba a podobné věci vůbec vyhledávat, přestože u některých jedinců je to pouze zvědavost.
A jaký na to máte názor Vy? Zapojili by jste se do hry?